Recenze: na nejhorší a zároveň nejdelší Adamův den

Název: Nejdelší den Adama T.

Název v originálu: Release

Autor: Patrick Ness

Překladatel: Hana Březáková

Nakladatelství: Slovart

(náš) Rok vydání: 2018

Počet stran: 288

Žánr: YA
Ciao mí milí knihomolové,

Příběh o životě, snaze nebýt stejný jako každý. 

Adam Thorn prožívá svůj nejobsáhlejší den, právě v tomto příběhu, kde nás učí zapomínat, poznávat sami sebe, ale hlavně... Milovat. 

tohle je můj první pokus od Nesse, který se mi opravdu líbil, možná, že to byl špatný začátek, jelikož což jsem slyšela, že tohle dílo od něho je hodně netradičním, ale jestli i nadále budou jeho knížky takhle procítěné. Budu číst všechno, co se mi dostane pod ruku.

Jako YA tahle knížka spíš upozorní na čtenáře s potřebou těžšího čtiva, asi by jste měli dávat pozor když zrovna čtete tohle, něco jako dávat pozor při čtení detektivek, aby vám nic neuteklo. Ness hodně skáče ze vzpomínek, do samotného děje, z děje do myšlenek a tak nějak se celý den proplétá, tak, aby jsme Adama mohli poznat naplno. Vlastně celá knížka se nám nějak snaží pomoct najít sama sebe a poznat, kde jsme, což zrovna v teenagerském období není jednoduché, a ani pro Adama to tak vypadá.

Pak tu, ale máme samotnou, jak bych to řekla sci-fi, fantasy linku děje, kde se dozvídáme o jiném světě, kde přichází do děje nedávno zahynulé děvče, které se přeměňuje v ducha, který tak nějak prochází Adamovým městem a s touto zvláštní částí, která se s Adamovou střetává jenom na poslední stránce knížky a ještě jednou poznámkou Adamova otce, se vlastně proplétáme skoro každou třetí kapitolou. Jelikož tohle jsem vůbec nevěděla dokud jsme knížku nedočetla a nechápala jsem vůbec podstatu TOHOHLE všeho, tak vám můžu říct, že to opravdu bylo důležité a počkejte si na všechno na konec, kde se vlastně dozvíte, proč jsme sakra celou dobu četli jakoby úplně něco MIMO.

Pokud by jste to nevěděli tak Adam je gay a bohužel se narodil do rodiny věřících, která tuhle (a asi ani žádnou jinou) orientaci nepodporuje, stým se také musí potýkat celý život a taky celý náš den, kde vlastně tohle asi nejčeštěji Adam řeší, samozřejmě s problémem zapomenout na jeho bývalého přítele a milovat nynějšího.

Asi tak na závěr, bych chtěla říct, aby jste se podívali pozorně a obálku knížky a zpozornili nad obrysami, tak vidící řeky. Teda pokud jste ty obličeje viděli od začátku, já jsem tedy prvně viděla řeku a pak teprve když jsem knížku četla jsem v tom uviděla něco víc.